Overdrive
Truce
Kruhy deseti : navrh tajne spolecnosti v. 0.1
Mel bych tu takovy teoreticky problem, ktery by me zajimal i po strance argumentu i po strance experimentalni:
Zadani zni:Vyvorit tajnou spolecnost tak, aby byl jeji chod pokudmozno samoorganizovany a aby v jejich mezich bylo mozne bezpecne obchodovat. Doplnujici problem, jak obchodovat v intencich teto spolecnosti a zaroven obchodovat s vnejsim svetem, tak, aby bylo riziko napadnutelnosti a sledovatelnosti obchodnich partneru co nejnizsi. Kruhy 10 a Blokacni-logless platby
Me reseni po teoreticke strance:
Vychazim z konceptu Seolupy, tak se to objevuje v Shadowrunu, mozna se ta mafie jmenuje jinak nebo je to jen cizi koncept nevim, pripadne linky uvitam. Jde o to, ze vznikne skupina [pro jednoduchost pocitani] 10 jedincu, kteri jsou idealne spojeni stejnymi zajmy a zaroven i osobnimi vazbami. Muze to byt treba rodina a sirsi rodina, ale neni to nutne. Techto zacinajicich 10 lidi rekneme kazdy prinese do podnikani 1$ kazdy. Tedy mame dohromady 10$. Svojim podnikanim se pokusi svuj vklad zdesetinasobit, pricemz si vzajme vsemozne poskytuji pomoc, know-how, kryji si zada. Organizace je tajna a jeji clenove nadavaji nijak ve znamost prislusnot k ni, cehoz mohou vyuzivat prave ke zvysovani zisku. V momente, kdy dojde k 10x zvyseni vstupniho vkladu, rozdeli se jak zisk, tak jejich podnikani [ktere k tomuto cili celou dobu smeruje, aby to bylo mozne]. Kazdy si vezme svou desetinu a zaklada dalsi organizovanou skupinu, do niz vklada svuj zisk z predchozi cinosti i sve know-how. Samozrejme neni zakazane, aby si byvali clenove i nadale pomahali, krili zada atd. Z puvodnich 10 lidi je tedy najednou organizace 100 lidi, ale kazda nova skupina je zalozena na stejnych principech jako puvodni, tedy osobni vazby a spolecny podnikatelsky zajem, vyuzitelnost jedince...
Cely cyklus se opakuje. Nove nabrani jedinci nemusi prinest do nove vznikle skupiny 10$ jako zakladajici clen, to by celou vec vice a vice limitovalo [ale pokud se bude menit zavaznost a potreba, je mozne tuto podminku uplatnovat]. Cilem je znovu vytvorit organizaci bez hierarchie, tvorenou 10 jedinci, kteri obchodni cinosti generuji desetinasobny zisk a znova se nakonci rozpadnou na 10 samostatnych skupin.
V pripade, ze nebyla splnena podminka 10$ na vstup do druheho levelu hry, nezbohatne zakladajici clen nijak podstatne, nicmene rozsiri se jeho sit kontaktu a podnikatelskeho zazemi. Samozrejme je rozumne pocitat s tim, ze pote, co dosahne skupina 10x navyseni vkladu, neprestanou tect finance z obchodnich aktivit, ktere jsou sice cilene smerovane k tomu, aby platila "pravidla 10", ale nejsou minene jako jednorazove obchody. Samozrejme je nutne pocitat s tim, ze nekdo z clenu deseti zradi, padne, proflakne se.
Take je asi rozumne se zamislet do jakych hranic se takoveto organizace budou jeste schopne vzajeme podporovat a na jake urovni jiz budou zcela oddelene. Jak moc je takova vec napadnutelna.
K obchodovani:
Kapital cele desitky muze byt jaksi oficialni, jakasi spolecna pokladna, z ktere se berou penize pro podnikani vsech 10 clenu. Vnimam jako jakousi imaginarni "pravnickou osobu" [PO].
Tato "PO" ale je tvorena jedinci, kterychzto financni tky by mely zarucovat uplnou anonimitu. Tedy PO vystupuje jako jedinec slozeny z 10 a jeho transakce jsou sledovatelne napriklad pomoci bank, uvnitr kruhu 10 vsak je obchodovani neoficialni, nedanene a nelogovane. Samozrejme tajne.
V narustajicim mnozstvi lidi by se v idealnim pripade melo darit to, ze by obchodovani uvnitr samotnch kruhu a jejich potomku, bratru atd. by melo prevazit nad oficialnim obchodovanim s vnejsim svetem. Kruh se tak tedy vlastne stava lokalnim bankovnim subjektem, pro uzavrenou klientelu, mimo dosah vnejsi moci. Obchodovani, technicky aspekt, ne nutne spojeny s teorii Kruhu 10:
Bylo by mozne ochodovat na principu decentralizovanych uctu?
Jedinec ma jakysi ucet, zastupne rekneme karu, na niz je uvedena celkova hotovost, kterou ma na uctu. Rekneme ze na karte je 10$.
Pri platbe mezi dvema jedinci vlastnici tento decentralizovany platebni system dojde k predani tehle karty, prijimajici jedinec zablokuje na platcove uctu/karte jistou castku, a ta je zaroven prevedena na jeho ucet.
Tedy rekneme ze prijemce zablokuje 1$ na uctu platce, cimz sam ziska 1$ a platce -1$.
Transakce neni nijak podepsana ani oznacena prijemcem ani platcem, fakticky jediny zapis na medium karty, posleze uctu je blokace a pricteni.
Samotny ucet muze byt na zaklade konceptu Kruhu 10 spravovan vsemi cleny kruhu a je mozne na nej prevadet penize z oficialni castky, kterou kruh disponuje. Tedy z legalni verejne banky dojde k preliti penez do neoznaceneho platebniho systemu vnitrnich blokacnich plateb, kterezto se timto stavaji nesledovatelne
technicky: jednu kartu k uctu pouziva vice lidi, takze neni vysledovatelne, kdo z deseti ucinil vyber z oficialni banky - samozrejme tim vznika problem s tim, ze jedinec, je schopen zproneverit penize celku, aniz by byl vysledovatelny. jedina obrana v dany moment je vzajemna duvera a predevsim nutnost kooperace, k tomu, aby byl cely system funkcni. kruh jako takovy se muze takovou zproneverou zcela rozpadnout, coz nijak nenici celkovy koncept IMHO. idealni by byl technicky mechanismus, ktery neumoznuje ziskat z oficialniho uctu penize pro nic jineho nez pro vnitrni system blokacnich plateb.
Jedinci by meli byt schopni sve vnitrni finace byt opet schopni vkladat zpet na oficialni ucet pomoci stejne logiky [tedy anonimni platba na oficialni ucet].
Podotykam ze tenhle koncept je ciste teoreticky a jako takovy by mel byt uvazovan a vsechny testy a uvahy o nem nejsou a nebudou nikdy slouzit ke kriminalni cinosti. Jako autor uvahy se zrikam jakychkoliv dopadu a dusledku pripadne realizace planu, zajima me jako ciste myslenkovy koncept.
Prosim o jakekoliv doplneni, napady, rozsireni a teorie proti.
Vatican to rich countries: stop "excessive zeal" for IP rights
<i>
On September 21, the Vatican observer at the UN, Mons. Silvano Maria Tomasi, addressed the 48th general assembly of the World Intellectual Property Organization (WIPO) in Geneva (English translation). He let the group know that the Vatican supports intellectual property rights (IPR) because such protection "recognizes the dignity of man and his work" and because it contributes to "the growth of the individual personality and to the common good."
But Tomasi then went on to make a point we've harped on repeatedly here at Ars: supporting IP rights in general does not always mean supporting tougher patent and copyright rules; "better" does not always mean "stronger."
</i>
jinymi slovy, Vatikan nezapomina strkat nos
do veci, kterym nerozumi,
je tu vzdy pro svet v hajeni konzervativnich postoju
a spravedlive trestani svych ovecek,
a jablko z fararovy zahrady je mozna v ocich boha stejny zlocin jako
download empetrojky nebo auta .]]
a kdyz uz krades, proc bys vlastne i nezabijel?
:o))
-sof-
Hehe, jsou to degenerovani zidi, protoze uvaha o tom, ze kdyz budou chude zeme chranit autorska prava, budou na jejich uzemi investovat firmy vyrabejici neco co si takovou ochranu zaslouzi je na 2x pokrytecka a zcestna: a] nejvetsi vyrobci software jsou Indove a Izraelci. Minimalne v jedne z tech zemi neexistuje zadna etika ochrany autorskych prav a pritom tam vyvoj jde hrube dopredu. Prave proto, ze byt nejlepsi na nehajenem uzemi je samozrejme obtiznejsi. Jako nemit plot a zamikaci dvere. b] ten zidovskej vtip se vaze k tomu, ze pokud nekdo do neceho dava penize [tedy i v chudych zemich] ocividne pak ty penize za svuj vyrobek chce z5, zejo? jakoze on to nedela pro prospech hubenejch negratek a jejich vzdelani. on jim plati, aby si ti negrici pak ten software na vzdelani museli zas pekne koupit ;]]] Jak se ukazuje, Vatikan ma vzdy pravdu. Ale dluzno podotknout, ze najit rychly argument proti ideje, kdyz chranim tak mam vic investic mi trvalo o poznani dele nez proti jinym jejim encyklyckym [something in loop?] blabolum. Asi tak o 0,05s. Mmchodem, proc Bible nema patentovane majitele ani preklady? TP ;]
Za predpokladu, ze si zvolite svet jako misto, ktere se vas,hluboce...dotyka : by Overdrive
goes viral... bude na obou blozich, linkne se na twitter a na facebook. blog, ktery popira sam sebe, protoze neprinasi nic moc noveho, jen upozornuje na to, ze autor vidi cerne [a nekdy rude] zbytecne toky dat a informaci...
Mam dojem, ze posledni dobou vsichni komentuji, ze blogerina se hrouti, mam dojem, ze hodne lidi zacina mluvit o sumu [noizz] na webu, o okamzitych vytryscich inspiraci, ktere nikam nevedou, o formalni dokonalosti nebo formalni invenci mnoha projektu, ktere konci nezivotne. formalni cviceni, texty bez kouli. neco na co se clovek rychle podiva, pokud jsou tam vtipne obrazky, tak i nekam prelinkuje, ale nakonec mu to nic moc neda.
stejne tak comixy, knihy, fotky... nejen web zachvatila dalsi vlna informacni exploze.
diky zjednodusujicim technologiim muze dnes kazdy vsechno. staci si maximalne precist manual, kdyz uz je to neco slozitejsiho.
byvaly doby, kdy napsat text vyzadovalo pozorovani, uvazovani, kombinace a invenci. dnes vidim dobu, kdy pro napsani textu staci nalada [jako ta moje ted].
uvazuju, ze si koupim nejaky ultramalicky, ultraprenosny "notebook" nebo jak se tomu dnes rika. neco, cemu baterky vydrzi hodiny a hodiny. v kombinaci s datovym tarifem v telefonu a fotaku vlastne budu stale pripojeny.
Co mi to ale da? budu cist facebook, budu cist kratke noticky twitteru, obvykle nehorazne vtipne a stejne dobre zapomenutelne?
rozpouta jeste dnes vubec neco debatu?
Nemuzu najit nic, co by upoutalo mou pozornost. ano pravda, mam "extremly short attention span", prijimam informace rychle a na preskacku. ale tak to bylo vzdycky. a presto driv jsem mel dojem, ze existuje nejaka komunita, komunikace a predevsim invence, co me zaujme ted, kdyz muzu byt neustale online?
vzdy jsem pouzival sve ctenare a prispevatele do ruznych auditorii za jakysi filtr, ktery my umoznil sledovat, co koho zaujalo. samozrejme bylo nezbytne nutne, aby to byl filtr lidi s podobnymi zajmy.
zestarli? odesli? zmenily se jejich zajmy?
ano, jsme uz konecne generace otcu, matek, zenichu a nevest. mame praci nebo zivorime na malych projektech, na okraji velkych korporacnich, bezohlednych a presne cilenych kampani.
tohle si predstavoval shadowrun a jiny cyberpunk? zrejme ano. taky se tam vzdycky mluvilo o lidech a post lidech do triceti.
vsimnete si romanu, ktere dnes ctete. kolik z postav v nich je mladsich nez ctenar?
tak tedy dobre, uznejme, ze nase generace, prvni z BBSek uz netahne technicky rozvoj, ze jsme zaklady, na nich uz se stavi.
co dal?
jak budeme vychovavat sve deti? na knihach a muzice ze 70. az 90. let? Na te vlne okouzleni, ktera probehla informacni spolecnosti? Budeme cekat, az nam nekdo "demokraticky" vyfiltruje to co zajima vetsinu? co to asi je?
No jasne, je to nasili, sex, pozdeji drogy.
Pohotovy ctenar si mozna vsima, ze mirim k vezim ze slonoviny, kterych se nedotyka sum informacniho more, nedotykaji se ho zvednute prsty ikonek, ktere mackaji uzivatele facebooku. Libi, nelibi.
Proc?
Protoze v male komunite je daleko lepsi, i kdyz namahavejsi, predavat informaci komplexnej, nez jen pouhym nalinkovanim... ano mluvim o diskuzi, debate, sdileni. Naproti tomu je ve velke komunite zrejme, ze nejvice hodnocene prispevky, linky a data se budou tykat zakladnich potreb lidi. Sex, nasili, mozno zamenit za politiku a penize.
Tak jen takove podotknuti, abych ukazal, ze mozna vim, jak z tohohle celeho textu vytezit nejake vychodisko a nejakou cestu: "Nejsme mrtvi. Rikejte si to mezi radky, ktere napisete, mezi policky filmu, ktery natocite. Opakujte to mezi beaty a do ploch huby, kterou slozite a hrajete." Ale jedine tehdy to bude fungovat, dokud budete vytvaret pridanou hodnotu. Dokud opravdu budeme, budete, psat, cist a komunikovat.
Ja vim, boli to. Tolik projektu uz mi umrelo na tom, ze potrebovali aktivitu dalsich lidi. Ruzne preklady, ruzne informacni hry, vtipky.
Znam ten straslivy pocit zklamani, kdyz clovek dava a nikdo si nebere, kdyz hraje na schovavanou sam, nikdo jej nehleda. Tomu presne nevim jak zabranit, snad krom udrzovani kontaktu a sdileni dat. Sirit, predavat a pridavat, podle osobniho vkusu. Premyslet, nez otevreme hubu je mozna taky dobre [ne, ze bych to udelal, nez jsem napsal tenhle text]. Dnes uz nikoho nezajimaji twitterove vtipky, jednovetna vyjadreni plna dokonaleho humoru. Pripomina to pernikova rana, kdy vsecko je tak jasne, vsemu se lze smat, ale co uz z toho.
Clovek je kolaz vseho co prijima. LoL, ROFL v kolazi 1000x dokola? Jaky to ma smysl.
Hrat si se systemy, ktere uz funguji: dalsi mozna meta. Kdysi to byvalo v mode. Takovy low-level hack. Dneska je bezny clickjacking a phishing, kdysi nase hry, ale to uz je opravdu vsechno, co se da pouzit? Zvyraznujte lidi, kteri tohle delaji a sami hledejte.
Poeticky terrorismus, anarchie dada, odrhovacka z radia zpivana pozpatku.
Ptejte se, kde veci zacinaji, kde konci, to umi komentovat kazdy.
Pisu porad o vas, myslim tim nas. Odpustte nepripravenost textu a jeho neucesanost. Je to vlastne jen takovy radikalnejsi povzdech za dobou, kdy vznikaly ziny, kdy blog se vyplatilo cist, protoze v nem byl napad nebo aspon vtipny komentar, ci zajimavy popis cest. Piratstvi na disketach a co soubor na disku, to myslenka nebo jeji thread.
Mame hypertext, snadno dostupne multimedia, moznost snadno kombinovat a co je produktem: seda masa.
Navrhuji tedy dve reseni:
a] Piste, tocte videa, delejte muziku. Ale jen podle sveho nejlepsiho svedomi a vedomi, nepoustejte ven sva cviceni (Jak rika Truce "prvni dobrou"). Pracujte na veci, dokud se vam nebude hnusit nebo dokud nebude dokonala. pomahejte tem, kdo za neco stoji, snazte se je na vlastnich zadech dostat nahoru, mluvte o nich, piste o nich, delejte s nimi rozhovory na kameru, rozvijejte jejich pravdy a odkazujte na ne zpetne. podryvejte jejich autoritu. spinte je. honte je ke zodpovednosti za to co tvrdi a delaji. bijte jejich pravdu argumentem.
Pomahejte filtrovat.
b] pridejte se k cirkvi uctivacu sede masy. relinkujte co nejvic vtipnych hlasek, piste kratke komentare o banalite vsedniho dne. co nejcastej si mente status s bezvyznamnym poselstvim, jako je napriklad "Verim v boha". Zachovavejte obeh informaci, ktere jste sami necetli vic nez zbezne. Berte vsechno co vam kdo da a at uz se vas to tyka ci ne, sirte to.
Kometujte co nejvic uz hotove veci ve stylu libi nelibi nebo LOL a ROFL.
Cely text, dluzno podotknout, je urychlena reakce na 2 texty, ktere vyplyuly z more stiznosti:
The truth is that working the attention economy is hard in 2010 because there is so much noise and so many things vying for your attention. I actually feel a glimmer of pride because I’ve gotten my Google Reader down to under 600 unread items for the first time in six months. I think of it as the Manfred Macx problems, from Charlie Stross’ ACCELERANDO – Macx had to absorb a megabyte of text and a few gigs of AV a day just to stay current. This is why the web is still rammed with curatorial sites, from BoingBoing on down. The difference between them and this site is simply that this is my research store, accessible from anywhere with an internet connection (which, for me, is anywhere aside from rural Kent, apparently, where I think I have to sacrifice a hare to get bendwidth). ~http://www.warrenellis.com/?p=10565
a tenhle, zvlaste pesimisticky, v cestine: http://date-of-hate.posterous.com/net-gnosis-swan-song
NO Nazdar`s
blby okamzik, rozcileni, uzavrena mistnost.
vnitrni nervozita, problemy, nezamestnanost,
nizke sebevedomi a skoro beznadej.
kamen v brise, knedlik v krku, suche oci, tlak v hlave,
nadavky, nulovy smysl existence,
pocit uplne a osobni zbytecnosti. svetova ekonomicka krize v domacnostech. ale verte v uspech.
hledejte nove cesty, nevzdavejte se.
zachovejte si optimismus a duveru ve sve schopnosti.
milujte se navzajem, pomahejte svym bliznim,
budte komunikativni a vstricni a vysoce motivovani.
Dokonale se prezentujte a zapomente ze neco neumite.
Mate vsechny predpoklady pro uspech. (by Truce)
V zimnim pustem kraji II.
v osamelem bezcilnem potulovani se jeste mely zbytky me nejaky smysl,
milovala jsem vichrici, snih, dest a vsechnu nevlidnost kolem,
jen kdyz jsem se proti nim mohla vymezovat sama, aniz by se kdokoliv dival,
nebo byl nablizku, vyjadrujic jen nekonecnou dalku a nedosazitelnost
nejakeho aspon vzdalene spolecneho bodu,
ktery by mohl byt ukotven ve me. tu lidi nehybali vecmi, naopak, oni byli podrizeni okoli. a tak to
nemohlo byt.
desila jsem se podrizenosti cemukoliv, chtela jsem byt na svete od toho,
aby mel kdo uklidnovat bourku, zkoumat jeji blesky, nastavovat tvar
kapkam prudkeho deste.
dokazovat ostatnim, ze to jde a ze v tom je hlavni krasa zivota.
avsak mylila jsem se a me poznatky a vasen nikdo nepotreboval.
chvela jsem se aspon samotou a smutkem, protoze nic jineho ke me
neproniklo. jen do kosti chlad,
nejvernejsi a nejznamejsi spolecnik, nekdo kdo me jeste nikdy neopustil,
a kdo se ke me vzdy vracel, vedela jsem, ze ho potkam i na sve ceste
posledni,
a nutno rict, ze takovych bylo mnoho. byla jsem divka odjezdu.. byla v tom ma neprizpusobivost, a nevlidnost okoli, nahrbeneho pod
nevyjadrenym odporem,
takzvanou smirenosti, nikdo nechtel vic, nez mohl dostat a byla to asi
taky forma preziti,
dlouhodobejsiho nez bylo to moje, protoze u me byl jedinym vychodiskem
utek.
neslevovala jsem z hledani do oci bijici intenzity ani v kraji ponorenem
do spanku.
rychlost, a nesmiritelnost, kontrasty bijici do oci, jedine misto kde
mohu najit klid
je oko hurikanu. pomale pozorovani behu casu a cyklu prirody se mi svou
netecnosti
zaryvalo pod kuzi jako tisic jehel svedici krve.
Jina mista
vubec nedivam. Ma to za nasledek, ze je pro mne obtizne i vyjadrit
myslenku, byt jednoduchou. U Basky v kuchyni se trochu stydim za svuj
vykon,
je me jen pulka. Pozvala me na obed - jsem u ni asi hodinu a pul po
probuzeni, jak jsem rekla, pulka mozku mi spi.
Zakousnu se do jidla, je to zapecena cuketa s brambory, houbama, kozim a
modrym syrem. Kdyz to vlozim do ust,
zavru oci a rozplynu se ve vzpomince.
Spanelsko! Ta chut ve me vyvolava intenzivni pocit leta, jihu a svobody
jakou jsem tam vzdy zazivala pri svych cestach s batohem na zadech.
Stopem do polopouste, piscite vyprahle pudy a vecne teplo. Mesta,
spanelske a francouzske mesta..miluju evropskou architekturu. Stuky a
vlysy, plasticke domy vytvarejici zvlastni dojem utulneho prostoru,
kde se citim jako doma vic nez doma. To se neda rict o Anglii, ktera je
plna vlezleho chladu a deste kamkoliv se clovek obrati, dovnitr nebo
ven, vsude ho drti kosa i kdyz je 10 stupnu na nulou, neda se tam
vydrzet, a ulice nehladi. Domy maji sve kouzlo, ale pusobi uzavrenym
dojmem, chci nahlidnout dovnitr, cekam anglickou domacnost s krbem a
mahagonovym nabytkem, vitaji me uzke chodby, uzke schody, malinke
pokojiky. V ulicich nepretrzity ruch kramku arabu, s jidlem a
potravinami, chci vsechno ochutnat a obsahnout, poznat, ale to nejde,
zacinam z toho blaznit, chybi mi Praha, zadny clovek se mi nelibi, jsou
tak jini, chybi mi tu umelci a introverti, nebo jak to nazvat,
alternativni mladez na ktere je to videt, ne, je tu jen multietnicka
smeska a bezutesnost. Irske hospody se mi libi, ale taky v nich nedokazu
byt doma. Neni to zeme pro me, i kdyz me tim neprestava fascinovat a
vracim se do ni jeste jednou, abych tam znovu par dni trpela a snazila
se prizpusobit, nic mi to vsak nedava a nevraci zpet vynalozenou snahu,
pouze nekdy, kupujeme si drinky, jeden druhy treti, kultura, hudba, to
jde vydrzet, club life, jinak nic a skryte drazdici vsechno. Miluju
Anglii a ona me nevnima.
Zima v pustem kraji
pod ledovou krustou svijel se jako cerv - totiz muj dosavadni zivot a
vule k nemu
zbytecne bdely, zbytecne nazivu - nebylo lze sytit ho alkoholem a virem baru
nebe bylo sede
nikdo me nepotreboval
pocit palici jako sen z papiru
dymil ve vlhku
zaseknuty svet jako bys dosel na okraj pocitacove hry
nekde tam na mesici slepeho Io:
nad tribunou sviti naprogramovane hvezdy
vidis nekonecny vesmir
visis jednou nohou nad propasti
a odnekud se ozyva nemohouci Wroum-wroum-wroum...
za tebou lezi smrt:
cihajici i ta co voni z tel mrtvych nepratel
pred tebou se ale taky rozprostira smrt
nekonecnejsi nez nesmyslne zabijeni. Jak jsem se to dostala az sem? Na prazdne plane krajiny nikoho? Oprava,
neni to krajina nikoho.
Jevi se tak ovsem. Lidi - vygenerovane postavy z pocitacove hry,
statisti bez osobnosti, NPC: non playing character,
k nicemu mi nejste, opakujete sve repliky i kdyz se vas kurva ptam na
neco uplne jineho, pripadne bezradne
volam o pomoc, bezhlasne, jen uprenym pohledem, a na druhe strane je co.
Ani to nic.
Pak jsou tu taci, kteri sem byli premisteni z uplne jineho pribehu. Kdyz
se vsak nad tim zamyslim, mohlo by to byt i opacne. Z jineho pribehu
jsem ja a vytrvale se ho snazim hrat. Jiny neumim. Rikame si pak,
logicky vzato, zbytecne veci co nevedou nikam, neposouvaji ani jednoho z
nas v tom pribehu dal. Naraz hlavou do zdi. Ale zajimave je, ze me to
neboli. Takze jsem asi vazne herec. Jedine co me boli, je zdejsi
existence. Ze tu kurva jsem.
Nemam jim co dat, a oni nemaji co dat me.
Problem ale nebyl Byt tu. Sama jsem prisla tvorit svuj pribeh. Problem
nastal kdyz se pribeh prerusil a ja nedokazala navazat. Dal tvorit.
Kdo to vlastne byl, co to bylo za holku, ktera sem prijela?
nocturno
krabicich. Tomas spi.
je hluboka noc. nemuzu chytit zadnou myslenku. jsou to spis nepopsane
fragmenty emoci. zoufam si
a snazim se myslet. chyba. to nejde dohromady. muzete delat bud jedno,
nebo druhe.
nikotin. ten, spolu s navykem na opakovani saciho reflexu, bloky dat v
me hlave by se meli zacit
hybat dal! citim napinanou tetivu luku, chybi jen cil pro vystreleni
sipu. to je dobre.
velmi dobre.
na ulici zavyl pes. pridali se k nemu dalsi. ubyvajici mesic za mraky.
omnia est nihil
hluboce...dotyka.
jeden se pak nestaci divit, jak moc az muzou nevychazet plany a kusy
skladacky az uchylne nezapadat jedna do druhe.
Sofie!! co jsi to se mnou udelala..
sedime spolu za plotem cirkusu. hladove oci, zatate prsty belaji na mrizi.
Jednou na tobe bude zalezet! septa mi. Objevi se vse, co dokazes. Do te
doby je lepsi byt neviditelny,
mas tolik chyb, vis!
Nevim co ji na to odpovedet.
Chci na ten vecirek! Libi se mi, lidi se kterych vyzaruje setkavani,
neco zajimaveho, neco k cemu se chci pridat.
Zkousim ji teda ukecat, temnou bosorku ktera se rozhodla ze bude ovladat
muj zivot, za coz ji pozdeji pry budu nadsene dekovat.
S nevoli povoli a pusti me tam. Me jakoby narostly kridla, vlajou mi
vlasy i roucho, selanka, bohove se naklani a krmi me vinnou revou,
korunuji me stribrnym mesicem a naha divka ke me vzpina sve ladne paze,
klin ponoreny v kvetinach.
Ucast na hostine bohu! Brodim se v nektaru. Mavam zopar znamym postavam,
zachmurene deity si nevsimam, vytesnuji ze zorneho pole, kdovi proc se v
nem pri te akci mihne i Sofiin stin.
Zachvili zjistim ze se mi tezko kraci a jakoby se mi z tajnych zahybu
satu pomaly vysypavaly telicka jepiciho hmyzu.
Nevidi to nik, jen ja a Ona, ktera ted trpelive chodi za mnou a ty
jepice sbira do ubrousku.
Boha!
Ovoce je ted napul shnile. Bohove podivne pokroucene tvare odvraci ode
me, tak takhle je jeden vypovezen z vecirku.
Odeberou mu prava, odejde nakonec sam. Pokoren a potupen, i kdyz v
zasade to az takove ponizeni neni.
Bohove si jej pouze nevsimaji a venuji se svym vecem, trapne by bylo
vnucovat se jim.
Ale se cti odejit a tvorit vlastni svet, chodit ulicemi, dychat vzduch,
dotykat se pohledem starobylych domu,
jit do kavarny, cist si, psat...vubec mi nemluvte o lidech.
Ale chveju se jeste, to Sofie vsechno zkazila. Vim to. Stoji mi za
zadkem jako zkurveny stin,
obleka mi masky, nemam na lidi, prilis je chci, a zaroven se jim branim.
Mimozemstani jsou pro me, mimozemstanem jsem jim ja. Tak co, o cem se
mame bavit. Vlastne vubec neexistuju.
